ZÁKLADNÍ PRINCIPY HUMANITÁRNÍ PRÁCE, KE KTERÝM SE HLÁSÍME

Jsme si vědomi toho, že někteří i čeští dobrovolníci a dobrovolnice se v Řecku pohybují velice nezávisle a přitom se chovají způsobem, který je pro nás nepřijatelný. Proto jsme se rozhodli zveřejnit několik krátkých principů, kterými se řídíme a jsme přesvědčeni o tom, že má smysl je dodržovat.

Tým PLNU

  • Přestože PLNU aktuálně nepracuje v Řecku, kde je situace uprchlíků nejvyhrocenější, není nám Řecko lhostejné. V Řecku jsme pracovali v letech 2015 – 2016 (Idomeni, Lesbos).
  • situaci bedlivě sledujeme, jsme v kontaktu s dobrovolnickými skupinami na místě a publikujeme pravidelně informace z místa
  • již delší dobu podporujeme skupiny i jednotlivce vyjíždějící do Řecka jako dobrovolníci či s materiální pomocí.
  • při (spolu)práci je pro nás podstatná spolehlivost, kvalita poskytované pomoci, ověřitelné informace a zejména pak dodržování základních principů humanitární pomoci.

 Základní principy humanitární pomoci lidem na útěku, ke kterým se hlásíme:

 Spolupráce s místními/ dlouhodobě působícími organizacemi. Místní/ dlouhodobě působící organizace občas zvenku vypadají zkostnatěle, zpomaleně a zdánlivě někdy nevyužívají tak efektivně  potřebné věci ve svých skladech. Většinou ale mají celkový a dlouhodobý přehled o tom, co a kde je třeba. Náhled dobrovolníka přijíždějícího na týden či pocit zúčastněného jednotlivce v kempu může postřehnout problematické detaily a je třeba jej vyslechnout a brát v potaz, ale postrádá dlouhodobou zkušenost, celkový přehled a šíři. Zavedený systém distribuce zpravidla slouží opravdu k tomu, aby byla pomoc rozdělena spravedlivě, všem potřebným, ne pouze těm nejaktivnějším, nejrychlejším, těm kteří jsou nejvíce slyšet a umí vás nejlépe přesvědčit o svých potřebách a problémech.

Nestranný přístup k uprchlíkům/migrantům při distribuci (či jiné formě asistence) je základním principem humanitární pomoci. Jakákoliv forma zvýhodňování a protekce podněcuje ke vzniku konfliktů, nedorozumění, násilí a pocitu vyčlenění až deprese. Není naším úkolem ani v naší moci jakkoliv lidi na místě kategorizovat. Pracujeme se standardními skupinami zranitelných osob, jako jiné humanitární organizace (děti, těhotné ženy, senioři), ale nerozhodujeme o tom, kdo si zaslouží pomoc více nebo méně.

Nezneužívání zranitelné situace uprchlíků/migrantů. Vztahuje se například k nakládání s fotodokumentací. Pořizovat a následně sdílet fotografie osob bez jejich souhlasu je neetické a (pro mnohé z nich také) nebezpečné. Jedná se o osoby prchající před politickým režimem, válečným konfliktem. Většina uprchlických táborů navíc má ve svém řádu jasně uvedeno, že pořizování fotodokumentace není povoleno bez předchozí domluvy a souhlasu. Lidské utrpení není předmětem, jehož lze jakkoliv užívat k vlastním účelům a pouze k vyvolávání “soustrasti”.

Nakládání s informacemi o situaci se soustředí na předávání pravdivých a nezkreslených údajů. Jejich záměrné upravování za účelem získání větších finančních prostředků k pomoci je nepřípustné. Princip tzv. “poverty porn”, kdy se publiku v bezpečných zemích ukazují pouze obrázky lidí v hrozivé situaci, považujeme za nepřípustné. Důležitá je pro nás jak důstojnost lidí, se kterými pracujeme, tak nezkreslené informace, které předáváme našim dárcům a podporovatelům.

Naplňování humanitární pomoci. Humanitární pomoc se soustředí na 4 oblasti – zachování životů, ochranu zdraví, omezení utrpení a důraz na lidskou důstojnost. Aktivity i rozhovory směřující k poskytování nerelevantních/ neověřených informací o právních záležitostech, převážení a převádění osob, podněcování osob v táborech k nespokojenosti a demonstracím, ale i zbytečné hodnocení situace a sliby o poskytnutí lepší budoucnosti nejsou humanitární ani jinou adekvátní pomocí. Těmito principy se má řídit i komunikace s příjemci pomoci – účast a slzy nejsou vždy na místě, zpravidla nepřispívají k důstojnosti lidí, kterým chceme pomáhat. Nepotřebují, abychom je upozorňovali na to, jak jsou na tom špatně.

Výdaje a užití financí. Finance jsou užívány striktně k účelům, jež byly dárcům oznámeny (slíbeny) předem. Jejich užití je dárcům zpětně reportováno a vyúčtováno. Financování všech aktivit je transparentní, každý dárce může sledovat, na co se peníze využily.

TZ: Situace na řecko-turecké hranici: čísla příchozích nejsou závratná, obyvatelé řeckých ostrovů se bouří, ostrov Lesbos hlídá armáda

Spolek Pomáháme lidem na útěku, který aktivně působí na celé Balkánské trase od roku 2015, podrobně a zblízka sleduje situaci na turecko-řecké pozemní hranici i na řeckých ostrovech. Jsme v kontaktu s dobrovolnickými skupinami, novináři i pracovníky neziskových organizací přímo na místě. Níže přinášíme shrnutí nejdůležitějších události, pro více informací se nám prosím neváhejte ozvat. Pravidelné updaty a shrnutí aktuální situace publikujeme také na naší facebookové stránce

  • V neděli 1.3. potvrdil turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, že efektivně ukončuje dohodu mezi EU a Tureckem a nebude nadále hlídat tureckou stranu hranice. Řecká vláda oficiálně požádala o pomoc agenturu Frontex, řecký ministr zahraničí odvolal řeckého velvyslance v Turecku. Ve večerních hodinách Řecko oznámilo, že pozastaví procesování nových žádostí o azyl minimálně na měsíc. Erdogan skrze turecká média tvrdil, že k řecké hranici cestuje minimálně 70 tisíc lidí, podle zpráv z místa je ale počet mnohem nižší – odhadem 15 – 20 000 lidí, které k hranici organizovaně přepravily turecké autobusy za velké pozornosti tureckých médií.
  • Na řecké ostrovy přicestovalo během neděle 750 lidí – jedná se o nadprůměrné číslo, nicméně nijak závratné. V předchozích dnech (sobota, pátek) počet příchozích nepřevýšil průměr (cca 200 lidí denně). Předpověď, že na řecké ostrovy začnou opět připlouvat tisíce lidí, se do této chvíle (pondělí 2.3. odpoledne) zatím nenaplnila. 
  • Svědectví dobrovolníků na místě potvrzují velmi kritickou situaci na ostrově Lesbos, kde se místní obyvatelé již několik dní bouří proti příchodu dalších migrantů. Fyzicky napadeno místními obyvateli bylo několik novinářů, někteří dobrovolníci a šéfka mise UNHCR na Lesbosu. Objevila se i zpráva, že místní obyvatelé zapálili jeden z přijímacích mezitáborů na Lesbosu (zatím nepotvrzeno z oficiálních zdrojů). Několik člunů během dne vyslalo nouzový signál na moři, který však řecká pobřežní stráž mnoho hodin okázale ignorovala – lidé, včetně dětí na palubách se tak dostali do ohrožení života, protože jim nefungoval motor. Místní obyvatelé na Lesbosu také zabránili několika člunům ve vylodění, na přijíždějící migranty (vč. těhotné ženy) pokřikovali, odstrkávali jejich čluny od břehu, policie zdálky přihlížela.
  • V pondělí ráno oznámila řecká armáda, že zahajuje vojenské cvičení za použití ostré munice po celé délce hranice s Tureckem na ostrově Lesbos. Zprávu potvrzují zahraniční reportéři na místě i dobrovolníci. Řecká armáda se tedy chystá střílet přesně do míst, kudy připlouvá většina uprchlických člunů.
  • Z rozhovorů s uprchlíky přímo v Turecku ale vyplývá, že jsou obezřetní a zdaleka ne všichni se vydají okamžitě na cestu, čekají, jak se situace vyvine (potvrzují i Turecká média v rozhovorech s migranty).

Pro více informací kontaktuje: Marie Heřmanová, tisková mluvčí spolku, 603 206 655, media@plnu.cz

Výstava k ročnímu působení českých dobrovolníků

2. září jsme v Praze v prostorách Venuše ve Švehlovce na Žižkově představili výstavu dokumentující rok působení českých dobrovolníků, kteří pomáhali uprchlíkům na jejich strastiplné cestě Evropou za nadějí. Autoři fotografií jsou Jan Skalík, Marek Duranský, Jana Plavec, Dano Szabo, Martin Křivánek a Marcela Janáčková – kteří také na místech, kde Czech team zasahoval, pomáhali. Jejich snímky doprovází komentáře dalších dobrovolníků.

Výstava bude k vidění ve Venuši ve Švehlovce ještě 17. září na akci Zažít město jinak. Poté bude k vidění v Liberci a od poloviny října v Brně a před Vánoci opět v Praze. Další umístění je i na vás – rádi ji zapůjčíme a pomůžeme i s organizací besedy nebo přednášky.

Ozvěte se nám na media@plnu.cz nebo nás kontaktujte na Facebooku.

plnu-20-of-58plnu-48-of-58plnu-3-of-58plnu-5-of-58plnu-13-of-58plnu-16-of-58

TZ- Rok činnosti českých dobrovolníků

Praha, Brno 31.8. 2016 – V sobotu 3. září to bude rok, co se začali organizovat čeští dobrovolníci. Situace na hranicích evropských států se od té doby příliš nezměnila: je zde nutné pomáhat a Czech team tam stále působí. Jako připomenutí roku činnosti se v pátek 2. září v Praze uskuteční výstava věnovaná právě dobrovolníkům z ČR a dobrovolníci vyhlašují 3. září 2016 Dnem dobrých skutků. Čechů vyjelo na hranice už více než tři a půl tisíce – momentálně působí především v Srbsku.

Vernisáž fotek Czech teamu

V pátek 2.9. v 18:00 se ve sluji pro novodobé umění, Venuši ve Švehlovce na Praze 2, uskuteční vernisáž fotografií, které dokumentují všechna místa, kde čeští dobrovolníci působili. Fotografie jsou doprovázené komentáři samotných dobrovolníků. Popisují jejich motivace pomoci, činnosti, které na místě dělali, a také jejich vzkazy obyvatelům Česka. Cílem není jen poděkovat těm třem tisícům lidí, kteří v zahraničí pomáhali osobně, ale také mnoha desítkám tisícům lidí, kteří se podíleli a dále podílejí na finančních a materiálních sbírkách. “O snímky jsme poprosili právě lidi, kteří na místě sami pomáhali. A sešlo se jich stovky. Vybírali jsme takové, které ilustrují to, co si sami pamatujeme.” doplňuje Zuzana Lenhartová, předsedkyně Pomáháme lidem na útěku. Vernisáž uvede jeden z fotografů a terénní koordinátor Pomáháme lidem na útěku Jan Skalík. Výstava vznikla díky charitativnímu představení divadelního souboru 11:55. Tímto jim děkujeme!

Den výročí 3. září 2016 vyhlašujeme Dnem dobrých skutků!

Chceme ukázat, že pomáhat je normální – a že soucit má místo v našich životech, nejenom těch pár dní nebo týdnů na Balkáně, ale pořád, každodenně a při všech těch malých příležitostech, kdy je možné ho projevit. A také vzkázat těm, kteří nám neustále podsouvají, že pomáháme jen cizím a ne doma, že to tak není. Naopak: většina lidí, kteří vyjeli pomoci nebo přispěli, pomáhají dále i ve svém okolí,” vysvětluje Marie Heřmanová, mluvčí iniciativy Pomáháme lidem na útěku. Vyzvali jsme proto všechny, ať tento den ukáží, že empatie je bez hranic. “Udělejte dobrý skutek a pošlete nám fotku – umyjte babičce okna, navštivte domov důchodců, kupte snídani bezdomovci, jeďte na Balkán nebo zůstaňte doma s někým, kdo bude rád, že mu věnujete čas – prostě dejte vědět, že se nebojíme a nebudeme bát pomáhat. Nechceme se chlubit, chceme inspirovat.” doplňuje Heřmanová. Fotky a posty s hastagem #pomahame mohou poslat lidé na zeď události.

subotica-105

Aktuální situace na hranicích Evropy

Přestože je Balkánská trasa oficiálně uzavřena a v Řecku jsou téměř všichni uprchlíci ve státních armádních táborech, situace stále není stabilizována. Přísun nových uprchlíků na řecké ostrovy z Turecka se sice na čas zpomalil, ale nezastavil: v pondělí 29.8. připlulo přes 400 lidí, průměr je cca 100 lidí denně, což je nárůst oproti červenci, kdy průměrně připlouvalo 60 lidí denně. “Z řeckých táborů navíc přicházejí znepokojující informace o nedostatku hygienických potřeb, jídla, možnosti ubytování – někde lidé na útěku bydlí jen ve stanech na betonových deskách – i o nepřijatelném chování zaměstnanců v kempech,” dodává Dalimil Petrilák, analytik Pomáháme lidem na útěku.

V rámci relokačního programu bylo z Řecka přesunuto zatím pouze asi dva a půl tisíce lidí a oficiální registrací prošlo necelých třicet tisíc lidí s tím, že v Řecku se podle údajů UNHCR zdržuje téměř šedesát tisíc uprchlíků.

Neutěšená a beznadějná situace v Řecku i v Turecku nutí další a další uprchlíky spolupracovat s pašeráky, kteří kvůli uzavřeným a hlídaným hranicím zvýšili své ceny. Cesta z Řecka do srbského Bělehradu tak nyní stojí asi 3 000 EUR na osobu.

470bbcaf-f9bc-45b3-a4eb-d6cd75310fc3V Srbsku se v současné době zdržuje asi tři až čtyři tisíce uprchlíků. Stovky z nich jsou v Bělehradě, kde se jim snaží i přes komplikace od srbských úřadů pomáhat neziskové a dobrovolnické organizace. Na srbsko-maďarské hranici čeká na vstup do Maďarska něco přes tisíc lidí. “Vzhledem k tomu, že Maďarsko přijímá 15-30 uprchlíků denně, jsou čekací doby v řádech týdnů, navíc rodiny s dětmi mají prioritu, takže muži bez rodin téměř nemají šanci. Uprchlíci musí čekat v okolí tzv. tranzitních zón, kde jsou závislí na pomoci humanitárních organizací a dobrovolníků – zde už několik týdnů pomáhají také čeští dobrovolníci.” popisuje Petrilák. Srbsko-maďarská hranice je také hlavním místem, kde nyní působí čeští dobrovolníci. “Jenom v červenci jsme nakoupili materiální pomoc a jídlo za 10 000 Kč. Moc děkujeme všem dárcům, kteří svými pravidelnými i jednorázovými příspěvky na náš transparentní účet umožnili, že můžeme reagovat flexibilně na situaci a nakupovat, co je potřeba. Teď to bylo kromě jídla a hygienických potřeb třeba také nádobí pro dobrovolníky, aby měli v čem připravovat jídlo,” říká předsedkyně iniciativy Pomáháme lidem na útěku Zuzana Lenhartová.

Další akce k ročnímu působení Czech teamu

Výročí připomíná i další fotografická výstava „Lidé na cestě“. Výstava bude během nadcházejícího roku putovat po moravských a českých městech, v říjnu bude mít vernisáž v Brně na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Kompletní výstavu, kterou je možné shlédnout na jejím webu www.lide-na-ceste.cz, doprovází i vydání publikace stejného jména a veřejné debaty v rámci vernisáží. Výstava připomíná, že ačkoliv uprchlíků do Evropy nyní přichází méně, neměli bychom kvůli tomu zapomínat na podmínky, v kterých se nyní ocitají, ani na příčiny, které lidi na tuto nucenou cestu z jejich domovů vedou. Součástí výstavy tak například jsou i informace o nečekaných souvislostech změny klimatu.  

Autor a terénní koordinátor Pomáháme lidem na útěku Jan Skalík říká: „Focení pro mne bylo způsobem, jak se během dnů strávených na Balkáně odreagovat. Doufám nicméně, že snímky můžou zprostředkovat zkušenost, kterou si díky pomoci uprchlíkům odnesly na tři tisíce Čechů. V Česku totiž téměř žádné uprchlíky nemáme a statistiky naznačují, že se jich lidé bojí do velké míry i kvůli tomu, že se s nimi téměř nikdy nepotkali.“  

6e1462f6-e472-476b-a12d-8edb852a087464329dd5-0eba-4d10-b468-7479620463cb

Čeští dobrovolníci pomáhají už půl roku, situace je nyní krizová hlavně v Řecku

Dnes je to přesně 6 měsíců od chvíle, kdy do Maďarska vyrazila první dobrovolnická posádka z České republiky. Shodou okolností se v ten samý den vypravila Monika Horáková na pražské Hlavní nádraží s pytlem rohlíků pro případ, že by dorazili uprchlíci z detencí. Dobrovolníci si připomínají tuto událost happeningem „Jsme tu: pomáháme a jsme vidět“.
Celý text

Frontex reaguje na úmrtí v řeckých vodách, mění se systém přijímání lodí na Lesbu

Pravděpodobně v reakci na stovky uprchlíků, které cesta za lepší budoucností stála život, zahajuje evropská pohraniční agentura Frontex novou strategii v Egejském moři. Jenom v lednu se zde utopilo v průměru 10-12 lidí denně. Od dnešního rána lodě Frontexu zastaví uprchlické čluny při jejich vstupu do řeckých vod, uprchlíci přestoupí na loď Fontexu, která je pak odveze do hlavního přístavu ostrova. Zatím není jasné, jak se bude situace dále vyvíjet.
Celý text

Balkánskou trasu stále využívají tisíce uprchlíků, dobrovolníci slaví Vánoce v Srbsku i v Řecku

Balkánskou trasu stále využívají tisíce uprchlíků, dobrovolníci slaví Vánoce v Srbsku i v Řecku
Očekávané snížení počtu uprchlíků po summitu EU-Turecko se na Balkánské trase zatím neprojevilo – podle UNHCR jich nyní projde zhruba 3 tisíce denně. Podmínky jejich cesty se postupně zlepšují, čeští dobrovolníci však stále zůstávají na několika místech v Srbsku a také na ostrově Lesbos. Zhruba 50 českých dobrovolníků tedy bude s uprchlíky slavit i Štědrý den.
Celý text

Uzavírání hranic a počasí komplikuje cestu uprchlíků na Balkánské trase

Brno, Šid, Eidomeni – 23. 11. 2015 – Situaci uprchlíků na takzvané Balkánské trase komplikuje počasí. V neděli napadl sníh v severním Srbsku, kde u hraničního přechodu Šid ve vesnici Adaševci působí i český tým. “Stále nejsou připravené kapacity na takovéto počasí, pokud by se uzavíraly hranice a opět napadl sníh, jsou zde vyhovující podmínky maximálně pro desetinu očekávaných uprchlíků,” říká koordinátor v terénu Jan Skalík. Pokud by se hranice skutečně uzavřely nebo se průchod uprchlíků z jiného důvodu zpomalil, zůstaly by na místě tisíce lidí – tentokrát ale ve sněhu.
Celý text