Dnes je to přesně 6 měsíců od chvíle, kdy do Maďarska vyrazila první dobrovolnická posádka z České republiky. Shodou okolností se v ten samý den vypravila Monika Horáková na pražské Hlavní nádraží s pytlem rohlíků pro případ, že by dorazili uprchlíci z detencí. Dobrovolníci si připomínají tuto událost happeningem „Jsme tu: pomáháme a jsme vidět“.
Třetího září sice žádní uprchlíci nepřijeli, ale Iniciativa Hlavák od té doby pomohla téměř tisícovce uprchlíků. Do Maďarska a později do Chorvatska a Srbska vyrazilo na 2500 dobrovolníků ze všech koutů České republiky. Za tu dobu se změnilo mnohé, ale práce dobrovolníkům neubývá: situace na řecko-makedonské hranici je dnes stejně, ne-li více krizová, jako byla před půl rokem na maďarsko-srbské hranici.
Zavírání hranic není dlouhodobým řešení, pouze přesunuje problém jinam – na to dnes v celé ČR lidé upozorňují happeningem “Jsme tu: Pomáháme a chceme být vidět”.
Reflexní vesta jako symbol dobrovolníků a také symbol viditelnosti a nezavírání očí před problémy se dnes objeví na veřejných místech v mnoha městech. “Chceme, aby byl ve společnosti více slyšet hlas, který volá po rozumném řešení situace, hlas lidí, kteří pomáhají. Chceme lidem, kteří tebto hlas představují, dodat odvahu,” říká zakladatelka spolku Pomáháme lidem na útěku Zuzana Lenhartová.
Půl roku v terénu
“Na začátku září jsme spustili web pomocuprchlikum.cz a začali poskytovat informace lidem, kteří se rozhodli do pomoci uprchlíkům zapojit,” vzpomíná Michal Berg, který dodnes monitoruje situaci na celé takzvané Balkánské trase a předává aktuální informace lidem, kteří vyráží pomáhat lidem na útěku, a to nejen z České republiky.
“Zatímco zpočátku spočívala koordinace na třech lidech, postupem času jsme dokázali vybudovat fungující síť spolupracovníků, kteří pomoc organizují a kterým není jedno, co se za hranicemi našeho státu děje,” říká Zuzana Lenhartová. Dobrovolníky začala koordinovat na začátku září, Češi tehdy vyráželi především do Budapešti, kde uvízly tisíce uprchlíků na nádraží Keleti.
“Překvapil nás obrovský zájem Čechů pomáhat a vymezit se tím vůči způsobu, jakým se o uprchlících mluvilo v médiích a na veřejnosti. Studenti, matky na mateřské, podnikatelé i důchodci nás oslovovali s nabídkami pomoci a dotazy, kam vyjet pomáhat. Týden po založení naší materiální sbírky v brněnském kině Scala jsme do Maďarska vyslali tři dodávky materiální pomoci a první stovku dobrovolníků,” dodává Lenhartová.
Pomoc se z Budapešti přesunula na železniční srbsko-maďarský přechod Röszke, kde se začaly formovat první organizované týmy vedené českými koordinátory. Po uzavření maďarsko-srbských hranic 15.9. se hlavní činnost českých dobrovolníků přesunula na srbsko-chorvatskou hranici na přechod Berkasovo / Bapska.
“Dobrovolnická komunita je mezinárodní, ale Berkasovo bylo primárně české. Za šest týdnů se tam vystřídalo přibližně tisíc dobrovolníků, kteří nahrazovali slabou organizaci ze strany vládních úřadů obou zemí,” vzpomíná Zdeněk Ralík, který strávil v Berkasovu několik týdnů jako koordinátor. “Nakupovali jsme stovky kilogramů jablek, banánů, tisíce ponožek – tehdy procházelo přes ten přechod průměrně 7000 lidí denně. Museli jsme vytvořit systém, aby nedocházelo ke zbytečným konfliktům a zraněním.”
V Berkasovu také začali dobrovolníci spolupracovat se společností Člověk v tísni, která je dodnes podporuje. Zajišťuje dobrovolníkům ubytování a pomáhá s nákupy nezbytných potravin a oblečení. Od 5. listopadu začal uprchlíky ze Srbska do Chorvatska vozit vlak a čeští dobrovolníci se přesunuli z Berkasova do Šidu a na dálniční odpočívadlo v Adaševci, kde působí dodnes.
Od listopadu pomáhají dobrovolníci z Česka i v Řecku
13. listopadu odletěla první skupina Čechů pomáhat i na Lesbos. Zatímco ze začátku na ostrov jezdily obvykle pětičlenné skupiny, aktuálně na ostrově působí stabilní desetičlenný tým. “Kromě přímé pomoci uprchlíkům se snažíme pomáhat i místním – dříve turistický ostrov se teď změnil k nepoznání. Uklízíme proto pláže od vest a gumových člunů,” dodává koordinátorka dobrovolníků Petra Quirke. V Šidu i na Lesbu spolupracuje Czech team i se slovenskou organizací Človek v ohrození, sesterskou organizací českého Člověka v tísni.
“Nevnímáme naši práci jenom jako přímou pomoc dobrovolníkům,” vysvětluje Zuzana Lenhartová. “To je samozřejmě to nejdůležitější, ale snažíme se i o to, aby se dobrovolníci co nejvíce zapojovali do veřejné diskuze – jsou to koneckonců jedni z mála u nás, kteří mají s uprchlíky přímou zkušenost, jejich hlas by měl být slyšet. Chápeme, proč se lidé bojí a i my máme obavy. Ale chceme se k řešení situace postavit aktivně a lidsky – i proto jsme svolali dnešní happening,” dodává.
Stejně mluví i Monika Horáková z Iniciativy Hlavák, která s k happeningu připojuje. Obě iniciativy spolu úzce spolupracují a jejich třetím nepostradatelným partnerem je Autonomní sociální centrum Klinika, které v těchto dnech bojuje o možnost pokračovat ve své činnosti. “Od začátku to vnímáme tak, že díky naší práci se dozvídáme příběhy, které chceme předávat dále. Píšeme blogy, mluvíme do novin,” dodává Monika Horáková.
Co se všechno od 3. září událo? Důležité milníky dobrovolnické pomoci
2015
- konec srpna 2015 – je založena informační skupina Jedu pomáhat uprchlíkům na Balkán a připravována sbírka ve Scale
- září 2016 – Na budapešťském nádraží Keleti uvízlo několik tisíc uprchlíků. Tento okamžik spustil zájem o pomoc uprchlíkům i v Česku
- 2.9. – Zuzana Lenhartová vyhlašuje sbírku materiální pomoci v Brně v kině Scala
- 3.9. – Michal Berg spouští web www.pomocuprchlikum.cz
- 7. – 15.9. – Cca sto českých dobrovolníků poskytuje pomoc v improvizovaném uprchlickém táboře Röszke na maďarsko-srbské hranici.
- 15.9. – Dochází k uzavření hraničního přechodu Röszke, které se neobešlo bez protestů jak uprchlíků, tak dobrovolníků. Čeští a slovenští dobrovolníci se přesunuli na druhou stranu uzavřené hranice a dočasně začali poskytovat pomoc na srbské straně u vesnice Horgoš.
- 18.9. – 5.11. – Na srbsko-chorvatském improvizovaném hraničním přechodu Berkasovo-Bapska se zformoval “Czech team”, skupina dobrovolníků převážně z ČR, koordinovaná členy iniciativy PLnU, která zajišťovala humanitární pomoc a provoz tohoto tranzitního bodu. Na místě se vystřídalo na tisíc dobrovolníků z ČR a aktivita byla podpořena i finanční a organizační podporou Člověka v tísni
- 5.11. – Uzavření polního přechodu Berkasovo-Bapska, uprchlíky začaly chorvatské orgány převážet vlakem z nádraží Šid do Slavonského Brodu.
- 7.11. – Po dohodě s UNHCR byl tým iniciativy PLnU pověřen organizováním pomoci v lokalitě Adaševci u města Šid, kde autobusy s uprchlíky přijíždějícími z jihu Srbska čekají dlouhé hodiny.
- říjen – listopad 2015 – Skupina českých dobrovolníků působí i na makedonsko-srbských hranicích u města Preševo a v Chorvatsku ve Slavonském Brodu.
- 13.11. – Odlet první skupiny dobrovolníků z Prahy na řecký ostrov Lesbos
- 17.11. – Přijetí českých dobrovolníků u premiéra Sobotky jako ocenění jejich práce
2016
- leden 2016 – Vzniká stálý tým na Lesbu, který má na starosti organizaci skladu humanitární pomoci, pomáhá při čištění pobřeží a asistuje i u záchranných operací
- 27.1. – Koordinační skupina českých dobrovolníků se stala oficiální organizací – zapsaným spolkem “Pomáháme lidem na útěku“ (PLnU)
- 11.2. – Čeští dobrovolníci se na Lesbu setkávají s ministrem zahraničí ČR Lubomírem Zaorálkem
- 19.2. – Makedonie uzavírá hranice pro lidi z Afghánistánu a omezuje denní limit průchozích. PLnU organizuje další skupinu na pomoc desetitisícům uprchlíků, kteří zůstali v Řecku.
