Praha/Brno/Šid, 23.1.2017 – Čeští dobrovolníci, kteří momentálně působí v Srbsku, poskytují v oficiálních táborech pomoc patnácti stovkám lidí. Situaci nyní nejvíce komplikuje počasí, venkovní teploty dosahovaly v táborech podle měření dobrovolníků na začátku ledna až -20 ⁰C, nyní okolo -5 ⁰C, ve stanech (které jsou vytápěné) bylo v noci okolo 5 ⁰C.
“Díky finančním darům hlavně od malých dárců jsme mohli nakoupit kromě hygienických potřeb, které distribuujeme každý týden, i teplé oblečení. Navíc třeba čepice jsme dostali darem,” říká Zuzana Lenhartová, předsedkyně Pomáháme lidem na
útěku – spolku, který české dobrovolníky koordinuje, a dodává: “Mnoho lidí také přispělo na nákup ručníků. Hodně využívaná je prádelna, kterou provozují právě Češi. Týdně vypereme okolo 300 praček plných prádla, spotřebujeme 30-40 kilo pracího prášku a 20 litrů aviváže.”
Celkem čeští dobrovolníci od prosince rozdali 1 250 čepic a 268 párů rukavic v táborech Principovac a Adaševci, dalších 1 000 čepic z Čech rozdala organizace FreshResponse v Bělehradě. „Je nám tu všem sice pořádně chladno, ale naštěstí s sebou zima přinesla i sníh, který někteří obyvatelé táborů viděli poprvé, takže si ho neváhají do sytosti užít. Stavění sněhových soch a koulovačky, při kterých se kolem rozléhá nadšený smích, jsou zde na denním pořádku,“ popisuje situaci na místě koordinátorka organizace Pomáháme lidem na útěku Radka Valová. Kromě distribuce potřebných věcí se totiž dobrovolníci věnují i práci s dětmi. Momentálně také v ČR organizují do
brovolníci sbírku knih v angličtině, arabštině či fársí, aby mohli v srbském táboře udělat i knihovnu. Zájem je i o učebnice angličtiny a němčiny.
Peníze od českých dárců pomohly i v nových skupinách výuky anglického jazyka. Nakoupily se za ně sešity a psací potřeby pro budoucí studenty a fixy a učebnice angličtiny pro učitele.
“Zavřenou” Balkánskou trasou projde týdně až 250 lidí
O Balkánské trase se sice od loňského března mluví jako o “zavřené”, nicméně se i zde projevuje známý fenomén – uzavření hranic nevede k zastavení migrace, ale k rozkvětu pašeráckých sl
užeb a převaděčských mafií. S jejich pomocí se z Řecka do Srbska dostalo od uzavření hranic přibližně 10-12 tisíc migrantů, v průměru tedy více než 50 lidí denně. Více než polovině z nich se podařilo dostat až do Rakouska nebo Německa, ale asi 7 000 z nich je v současné tvrdé zimě nuceno přežívat v Srbsku – buď v přeplněných táborech, kde působí i čeští dobrovolníci, nebo na ulicích Bělehradu, případně v lesích u severních hranic Srbska s Maďarskem.
Mnoho uprchlíků navíc stále zůstává mimo oficiální tábory a občas i mimo dosah humanitární pomoci. “Kromě nedostatečných kapacit táborů patří mezi hlavní důvody jednak strach z oficiálních kempů, strach z policie a armády – uprchlíci na své cestě zažili mnoho těžkých situací, které byly č asto spojeny právě se zásahy oficiálních úřadů a jednotek ať už v Řecku nebo Makedonii, případně Bulharsku. Dalším důvodem je zoufalství z nedostatku perspektivy a proto snaha o cestu do Evropy s pašeráky. Ti se však v oficiálních táborech hůře shánějí. Častým důvodem je také prostá neinformovanost a neochota úřadů uprchlíkům situaci vysvětlit a aktivně jim pomoci s řešením situace.” vysvětluje Dalimil Petrilák, analytik Pomáháme lidem na útěku. Na nedostačující kapacitu táborů, kde se především v létě a na podzim šířily nepříjemné nemoci a infekce, dlouhodobě upozorňují i Lékaři bez hranic “Kritická situace, která se vyhrotila s mrazy, není náhlá nebo nová. Počet uprchlíků v Srbsku je už řadu měsíců přibližně stejný, nicméně příprava na zimu nebo řešení nastalé situace neprobíhalo,” doplňuje Petrilák.
Dalším důvodem, proč někteří uprchlíci odmítají přesun do oficiálních táborů, je strach z deportace do Makedonie. “Zatím neoficiálně se mluví o řadě případů, kdy srbská policie odvezla sku
pinku uprchlíků z kempu na makedonské hranice, odebrala jim dočasné srbské doklady a donutila je přejit na makedonskou stranu.” popisuje Petrilák. Srbské lidskoprávní organizace odhadují, že takto bylo deportováno do Makedonie a Bulharska od září až 700 lidí. Organizace Humans Right Watch vydala v minulých dnech zprávu o násilném vracení uprchlíků z Chorvatska zpět do Srbska bez možnosti požádat o azyl na chorvatském území. Je zdokumentováno několik případů zbití a okradení uprchlíků policií na chorvatské straně hranice.
Situace v Řecku: úřady nedokáží využít peníze z EU na pomoc migrantům
Situace uprchlíků v Řecku je na mnoha místech také kritická, chybí vytápění, elektřina či dostatečná strava. Řecké úřady neumí využít zdroje, které jim uvolnila Evropská unie na pomoc migrantům a na zvládnutí humanitární krize. Z necelých 300 milionů EUR z evropského Fondu pro Azyl, migraci a integraci zatím dokázaly vyčerpat jen asi 2 %, z dalších vnitřních fondů, kde je připraveno přes 200 milionů EUR bylo zatím využito jen asi 25 %. I to je důvod, proč jsou podmínky v Řecku pro uprchlíky v tomto počasí tak nevyhovující.