Brno/Praha – Od počátku financují dobrovolníci své aktivity z neveřejných sbírek mezi svými rodinami, přáteli a ze svých osobních prostředků. V současné době mají dobrovolníci k dispozici také 1,25 milionu korun, které uvolnila organizace Člověk v tísni ze svého Klubu přátel a dále 1,2 milionu korun, které dobrovolníkům poskytlo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Všechny tyto peníze jsou určeny na materiální pomoc – tedy nákup vod, jídla a hygienických potřeb – a budou použity v průběhu prosince a začátkem příštího roku. Zároveň se stále ozývají další dárci, kteří chtějí podpořit práci dobrovolníků a hlavně pomoci uprchlíkům. Pomáháme lidem na útěku má nový účet na příspěvky podporovatelů. Ve spolupráci s Diakonií ČCE sbírá peníze na pomoc lidem na útěku na účet 359 6666 359/0800 s variabilním symbolem 199.
Jak to vlastně funguje
Peníze byly potřeba už od prvních dní, kdy se Češi pomáhat do zahraničí vydávali. Stejně jako dnes přijížděli se svými penězi a financemi od přátel. Nejprve do Budapešti na nádraží Keleti, posléze na hraniční přechod Röszke. Ten začal jako provizorní tábor fungovat 4. září a dobrovolníci se tam o příchozí starali až do uzavření maďarských hranic 15. září. „Před odjezdem jsem od svých přátel vybrala přibližně 30 000 Kč, za které jsme v Maďarsku nakoupili jídlo pro uprchlíky a další potřebné věci. Dobrovolníci zajistili provoz skleníku na poli, na kterém byli uprchlíci nuceni přespávat, a vytvořili tak přístřeší pro rodiny s dětmi,“ vzpomíná koordinátorka Zuzana Lenhartová, “a stejné to bylo s prvními toi-toi záchody, které ze sbírek pronajala místní nezisková organizace. Stát na místě nic nezajišťoval”. J
ediné teplé jídlo v provizorním táboře zajišťovali nejprve němečtí dobrovolníci a pak česká skupina – z kavárny Tři ocásci v Brně a Food not bombs – která vydávala několik set porcí teplého jídla denně. Náklady byly přitom také placeny z dobrovolnických sbírek.
Hraniční přechod Berkasovo-Bapska
Nejznámější působiště Czech teamu bylo na srbsko-chorvatském hraničním přechodu Berkasovo-Bapska. Češi vedli přechod od 23.9. do 3.11. Náklady spočívaly především v nákupu jídla, vody a zajištění provozu – hlavně osvětlení hraničního přechodu. “Po několika dnech jsme vykoupili všechny blízké obchody – v Šidu a Vukovaru – a půllitrové vody, banány, müsli tyčinky, černý čaj, cukr a kelímky už nebyly k dostání. Pak jsme museli jezdit nakupovat do Bělehradu.” vzpomíná terénní koordinátorka Michaela Vyležíková. Denně tábor v Berkasovo-Bapska spotřeboval asi 500 – 1 000 půllitrových vod, 6 beden banánů, dalších 6 beden jablek, 3 tisíce müsli tyčinek, 40 kg cukru, 4 plynové bomby a kanystr nafty. „V průměrně vytížený den jsme distribuovali přes 400 litrů čaje. Ten ale v okolí došel po několika dnech, tak ho dobrovolníci vozili z Česka. Spotřeba byla vlastně závislá na tom, kolik jsme měli prostředků. Když jsme byli dobře zásobení, dostávali jídlo všichni, když jsme na tom byli hůř, dávali jsme banány jen dětem a sušenky např. jen rodinám s dětmi. Jakékoliv zvýšení prostředků vedlo k tomu, že jídlo mohlo dostat větší procento lidí.“ doplňuje Vyležíková.
Dobrovolníci také darovali zimní oblečení ze sbírek zejména z České republiky, ale i ze Slovenska a Srbska. “Denně jsme rozdali asi 80 bund a bot, okolo 200 – 300 čepic, rukavic, šál a ponožek. Oblékli jsme asi 100 dětí a matkám pomohli přebalit asi 30 batolat,” dodává dobrovolnice Mirjam Valkovičová, která v Berkasovu byla na přelomu října a listopadu.
Denně za nákupy utratili dobrovolníci minimálně 20 tisíc korun. Například od 28. října do následujícího víkendu bylo v Berkasovu 120 dobrovolníků, kteří dali dohromady 300 tisíc Kč. Nejvíc z toho – 160 tisíc korun dovezla skupina podpořená farností Plzeň – severní předměstí. “Když jsme měli prostředků a zásob nedostatek, kontaktovali jsme dobrovolníky z jiných skupin a ti nám pomohli nedostatek překrýt, přivezli zásoby a peníze.” uzavírá Zdeněk Ralík.
Farář Miroslav ze Šidu zapůjčil dobrovolníkům dům, který dobrovolníci používali jako sklad. Další sklad pronajala organizace Člověk v tísni z prostředků svého Klubu přátel, stejně jako dům, kde se mohli dobrovolníci umýt a část se na směny i vyspat. Ostatní dobrovolníci spali v autech a ve stanech v sadu vedle hraničního přechodu, který patřil srbské farmářské rodině, která se s nimi spřátelila. Důležité je dodat, že většina dobrovolníků si sama platila dopravu a další výlohy spojené s cestou – průměrně 6 000 Kč na jedno auto, mnohdy opakovaně.
Další velký organizátor pomoci, pražské Autonomní sociální centrum Klinika, vybralo od jednotlivců už skoro půl milionu korun, za které nejdříve do Maďarska a především na hraniční přechod v Berkasovo-Bapska vyslalo přes 120 dodávek – dobrovolníkům přispívají na benzín a také pár tisíc, za které se opět mohou dělat nákupy potřebných věcí na místě. “To nejdůležitější, co dobrovolníci na místě dělali, se ale penězi vyčíslit nedá. Šlo o poskytnutí bezpečného prostoru více než sto padesáti tisícům lidí. Dobrovolníci zajišťovali management přechodu a poskytovali informace.” uzavírá Zdeněk Ralík.
Koordinace – Pomáháme lidem na útěku
Momentálně se koordinací dobrovolnické pomoci v rámci organizace Pomáháme lidem na útěku zabývá 6 lidí. Náklady si platí sami, občas se však najde dárce, který jim přispěje – například na telefonní účty. Dalších 9 lidí se stará o web, pomáhá shánět peníze, řeší komunikaci s politiky, novináři. Všechno ve svém volném čase, vedle vlastních zaměstnání. Každý den vydávají koordinátoři souhrn aktualit o situaci na Balkáně tak, aby dobrovolníci věděli, kam má smysl jezdit a na co se připravit. Pro koordinaci dopravy na místo funguje fórum, na kterém je registrováno přes 1 300 uživatelů, kteří dohromady přidali už přes 1 000 příspěvků.
Pomáháme i v detenčních zařízeních
Dobrovolníky, kteří jezdí pomáhat do detenčních zařízení v České republice, podporuje také Klinika. “Přispěli jsme částkou 10 000 Kč na nákupy – kupovaly se hračky pro děti, různé sladkosti, knížky, baťůžky pro děti – věci, které mohou pomoci zadržení v detenci přežít, ale lidem tam nejsou dostupné”, vysvětluje koordinátor Honza z Kliniky. “Všechny peníze, které jsem nám sešly, jsou dary od jednotlivců – prostě se ozvali, že chtějí pomoct a podpořit to, co děláme. Všechno z toho jde na různé materiální náklady – peníze, oblečení, hračky, benzín.”, dodává Honza.
Do detencí jezdí pomáhat i iniciativa pojmenovaná PUDE – Pomáháme uprchlíkům v detencích. “Máme transparentní účet, na který nám od 23.9., kdy jsme ho založili, přišlo 80 000 Kč. Zatím jsme z toho použili necelých 30 000 na nákupy pro uprchlíky, “ říká koordinátor iniciativy Alexandr Flek. Nakupují se hlavně boty, ponožky, prádlo, jídlo a hygienické potřeby. Lidé ale také sami ze svého platí benzín i kupují jídlo, Saša Flek odhaduje, že takto se přispělo dalších 20 -30 tisíc korun.
24 hodin 7 dní v týdnu na Hlavním nádraží
Na Hlavním nádraží v Praze působí skupina několika stovek dobrovolníků. “Střídáme si tu ve směnách po 3-4 hodinách, nějakou směnou už prošlo víc jak 400 lidí, ale naše tvrdé jádro pravidelných dobrovolníků čítá do stovky osob,”, říká koordinátorka Zuzka Schreiberová. Iniciativa Hlavák má k dispozici také seznam přibližně 50 lidí, kteří nabídli, že v případě potřeby ubytují některého z uprchlíků u sebe doma – z detencí jsou totiž často propouštění večer, do Prahy tak dojedou na noc a skončí právě na nádraží a nemají kam jít. “Podporuje nás také jeden pražský hostel a jeden hotel, kde můžeme uprchlíky zadarmo ubytovat, a dokonce dostanou i snídani”, usmívá se Zuzka.
Na Hlavním nádraží se v průměru “protočí” 10 – 15 tisíc korun za týden – dobrovolníci je dostávají od kolemjdoucích, kteří chtějí jejich aktivitu finančně podpořit a všimnou si jich na nádraží a když je nouze, tak také přispívá ze své sbírky Klinika. Největším nákladem, který vzniká, jsou samozřejmě lístky na vlak pro uprchlíky – ty proplácí Český červený kříž, se kterým iniciativa už od začátku spolupracuje. “Kromě lístků kupujeme také sim karty pro uprchlíky. Občas jim koupíme teplé jídlo, případně něco na cestu, pokud je potřeba – to financujeme z darů od jednotlivců nebo ze sbírky”, vysvětluje další koordinátorka Lea Jírovská. Iniciativa Hlavák od začátku září pomohla už téměř šesti stovkám uprchlíků.
