Hledáme dobrovolníky do Srbska

Od 16. října obnovujeme naše působení v Sbrsku. Chcete být u toho?
Koordinátorem Czech teamu bude opět Jan Zeman, který už v Srbsku je a obnovuje naše kontakty tak, aby pomoc byla co nejefektivnější. Naší hlavní náplní práce naší bude podpora uprchlíků čekajících v táborech. Chceme je zapojit do údržby tábora, dát jim tak možnost podílet se správě místa, kde dočasně žijí a zároveň ho udržet v hladkém chodu. Kromě toho budeme pomáhat s distribucí oblečení a hygienických potřeb a chystáme sklad.
K tomu budeme potřebovat nejen dobrovolníky, ale i vás, kteří nám pomohou finančně.
Dobrovolníci, hlaste se, prosím na forum.plnu.cz nebo na mail dobrovolnici@plnu.cz. 

Co přesně v Srbsku děláme a jak se můžete zapojit? Chceme působit v oficiálních kempech v Principovači, Adaševci a Šidu. V těchto táborech je v tuto chvíli odhadem asi 2 tisíce lidí.

Jak takový kemp vypadá a funguje?
Lidé v kempech bydlí v budovách nebo ve velkých “rub-hallech” – vytápěných pevných stanech. Mají více či méně přístup k pitné vodě, dostávají pravidelně jídlo (i když o kvalitě se často dá pochybovat). A nejde jim přitom o život a většinou ani o zdraví – lékařská péče je také relativně zajištěna. Uprchlíci mohou z kempů odcházet a tábory i okolí hlídá místní policie a Komisariát.Situace je tedy úplně jiná, než jakou si možná pamatujete třeba z loňského podzimu z Berkasova. Zásadní rozdíl je také v tom, že lidé z tábora nikam neodcházejí, není totiž moc kam – čekají tam na vstup do Maďarska, které pouští cca 30 lidí denně. Díky našim kontaktům a našemu skvělému terénnímu koordinátorovi Honzovi Zemanovi se nám podařilo domluvit působení v táboře v Adaševci.
Hlavní náplní práce je:
  • pomoc jednak s distribucí oblečení a hygienických potřeb (které nakupujeme v místních obchodech)
  • budeme pracovat s uprchlíky na tom, aby se zapojili do provozu táborů, především úklidem
  • pomůžeme s nákupem potřeb na úklid
  • rozhovory s uprchlíky.
Na přístupu do táborů Principovači a Šidu pracujeme. Finanční prostředky používáme na nákupy aktuálních potřeb u místních obchodníků – místní si všímají, jestli se vše dováží “z bohatého západu”, nebo jestli podporujeme lokální ekonomiku. I tímto způsobem chceme pomoci navázat lepší vztah mezi humanitární pomocí, místními obyvateli a uprchlíky. Uprchlíci, kteří čekají na hranici s Maďarskem v Horgoši nebo v Kelebiji jsou tam většinou z vlastního přesvědčení, že jim to pomůže urychlit přechod hranice – nicméně to není pravda a v současném počasí, které se bude ještě zhoršovat, toto čekání nemá význam. Chceme proto i s uprchlíky komunikovat o přesunu do ofiko kempů než budovat drahou dočasnou infrastrukturu a vytvářet tak “druhé Idomeni”.

TZ- Rok činnosti českých dobrovolníků

Praha, Brno 31.8. 2016 – V sobotu 3. září to bude rok, co se začali organizovat čeští dobrovolníci. Situace na hranicích evropských států se od té doby příliš nezměnila: je zde nutné pomáhat a Czech team tam stále působí. Jako připomenutí roku činnosti se v pátek 2. září v Praze uskuteční výstava věnovaná právě dobrovolníkům z ČR a dobrovolníci vyhlašují 3. září 2016 Dnem dobrých skutků. Čechů vyjelo na hranice už více než tři a půl tisíce – momentálně působí především v Srbsku.

Vernisáž fotek Czech teamu

V pátek 2.9. v 18:00 se ve sluji pro novodobé umění, Venuši ve Švehlovce na Praze 2, uskuteční vernisáž fotografií, které dokumentují všechna místa, kde čeští dobrovolníci působili. Fotografie jsou doprovázené komentáři samotných dobrovolníků. Popisují jejich motivace pomoci, činnosti, které na místě dělali, a také jejich vzkazy obyvatelům Česka. Cílem není jen poděkovat těm třem tisícům lidí, kteří v zahraničí pomáhali osobně, ale také mnoha desítkám tisícům lidí, kteří se podíleli a dále podílejí na finančních a materiálních sbírkách. “O snímky jsme poprosili právě lidi, kteří na místě sami pomáhali. A sešlo se jich stovky. Vybírali jsme takové, které ilustrují to, co si sami pamatujeme.” doplňuje Zuzana Lenhartová, předsedkyně Pomáháme lidem na útěku. Vernisáž uvede jeden z fotografů a terénní koordinátor Pomáháme lidem na útěku Jan Skalík. Výstava vznikla díky charitativnímu představení divadelního souboru 11:55. Tímto jim děkujeme!

Den výročí 3. září 2016 vyhlašujeme Dnem dobrých skutků!

Chceme ukázat, že pomáhat je normální – a že soucit má místo v našich životech, nejenom těch pár dní nebo týdnů na Balkáně, ale pořád, každodenně a při všech těch malých příležitostech, kdy je možné ho projevit. A také vzkázat těm, kteří nám neustále podsouvají, že pomáháme jen cizím a ne doma, že to tak není. Naopak: většina lidí, kteří vyjeli pomoci nebo přispěli, pomáhají dále i ve svém okolí,” vysvětluje Marie Heřmanová, mluvčí iniciativy Pomáháme lidem na útěku. Vyzvali jsme proto všechny, ať tento den ukáží, že empatie je bez hranic. “Udělejte dobrý skutek a pošlete nám fotku – umyjte babičce okna, navštivte domov důchodců, kupte snídani bezdomovci, jeďte na Balkán nebo zůstaňte doma s někým, kdo bude rád, že mu věnujete čas – prostě dejte vědět, že se nebojíme a nebudeme bát pomáhat. Nechceme se chlubit, chceme inspirovat.” doplňuje Heřmanová. Fotky a posty s hastagem #pomahame mohou poslat lidé na zeď události.

subotica-105

Aktuální situace na hranicích Evropy

Přestože je Balkánská trasa oficiálně uzavřena a v Řecku jsou téměř všichni uprchlíci ve státních armádních táborech, situace stále není stabilizována. Přísun nových uprchlíků na řecké ostrovy z Turecka se sice na čas zpomalil, ale nezastavil: v pondělí 29.8. připlulo přes 400 lidí, průměr je cca 100 lidí denně, což je nárůst oproti červenci, kdy průměrně připlouvalo 60 lidí denně. “Z řeckých táborů navíc přicházejí znepokojující informace o nedostatku hygienických potřeb, jídla, možnosti ubytování – někde lidé na útěku bydlí jen ve stanech na betonových deskách – i o nepřijatelném chování zaměstnanců v kempech,” dodává Dalimil Petrilák, analytik Pomáháme lidem na útěku.

V rámci relokačního programu bylo z Řecka přesunuto zatím pouze asi dva a půl tisíce lidí a oficiální registrací prošlo necelých třicet tisíc lidí s tím, že v Řecku se podle údajů UNHCR zdržuje téměř šedesát tisíc uprchlíků.

Neutěšená a beznadějná situace v Řecku i v Turecku nutí další a další uprchlíky spolupracovat s pašeráky, kteří kvůli uzavřeným a hlídaným hranicím zvýšili své ceny. Cesta z Řecka do srbského Bělehradu tak nyní stojí asi 3 000 EUR na osobu.

470bbcaf-f9bc-45b3-a4eb-d6cd75310fc3V Srbsku se v současné době zdržuje asi tři až čtyři tisíce uprchlíků. Stovky z nich jsou v Bělehradě, kde se jim snaží i přes komplikace od srbských úřadů pomáhat neziskové a dobrovolnické organizace. Na srbsko-maďarské hranici čeká na vstup do Maďarska něco přes tisíc lidí. “Vzhledem k tomu, že Maďarsko přijímá 15-30 uprchlíků denně, jsou čekací doby v řádech týdnů, navíc rodiny s dětmi mají prioritu, takže muži bez rodin téměř nemají šanci. Uprchlíci musí čekat v okolí tzv. tranzitních zón, kde jsou závislí na pomoci humanitárních organizací a dobrovolníků – zde už několik týdnů pomáhají také čeští dobrovolníci.” popisuje Petrilák. Srbsko-maďarská hranice je také hlavním místem, kde nyní působí čeští dobrovolníci. “Jenom v červenci jsme nakoupili materiální pomoc a jídlo za 10 000 Kč. Moc děkujeme všem dárcům, kteří svými pravidelnými i jednorázovými příspěvky na náš transparentní účet umožnili, že můžeme reagovat flexibilně na situaci a nakupovat, co je potřeba. Teď to bylo kromě jídla a hygienických potřeb třeba také nádobí pro dobrovolníky, aby měli v čem připravovat jídlo,” říká předsedkyně iniciativy Pomáháme lidem na útěku Zuzana Lenhartová.

Další akce k ročnímu působení Czech teamu

Výročí připomíná i další fotografická výstava „Lidé na cestě“. Výstava bude během nadcházejícího roku putovat po moravských a českých městech, v říjnu bude mít vernisáž v Brně na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Kompletní výstavu, kterou je možné shlédnout na jejím webu www.lide-na-ceste.cz, doprovází i vydání publikace stejného jména a veřejné debaty v rámci vernisáží. Výstava připomíná, že ačkoliv uprchlíků do Evropy nyní přichází méně, neměli bychom kvůli tomu zapomínat na podmínky, v kterých se nyní ocitají, ani na příčiny, které lidi na tuto nucenou cestu z jejich domovů vedou. Součástí výstavy tak například jsou i informace o nečekaných souvislostech změny klimatu.  

Autor a terénní koordinátor Pomáháme lidem na útěku Jan Skalík říká: „Focení pro mne bylo způsobem, jak se během dnů strávených na Balkáně odreagovat. Doufám nicméně, že snímky můžou zprostředkovat zkušenost, kterou si díky pomoci uprchlíkům odnesly na tři tisíce Čechů. V Česku totiž téměř žádné uprchlíky nemáme a statistiky naznačují, že se jich lidé bojí do velké míry i kvůli tomu, že se s nimi téměř nikdy nepotkali.“  

6e1462f6-e472-476b-a12d-8edb852a087464329dd5-0eba-4d10-b468-7479620463cb

TZ: Stovky uprchlíků čekají i týdny na maďarsko-srbské hranici

subotica-106Balkánská uprchlická trasa je sice od března oficiálně uzavřená, na cestě jsou ale stále stovky lidí – jak již čeští dobrovolníci upozorňovali dříve, situace nahrává především pašerákům. Stovky lidí teď čekají především na srbsko-maďarské hranici u města Subotica. Část jich přichází z Řecka přes Makedonii, část pevninskou trasou z Turecka přes Bulharsko a srbský Dimitrovgrad. “V současné chvíli mapujeme situaci u hraničních přechodů Horgoš a Kelebija. Na místo jsme vyslali koordinátora, který dovezl také část našich sbírek a na místě zakoupil potřebné deky, spacáky a stany za peníze, které nám dárci posílají na účet”, přibližuje situaci Zuzana Lenhartová, předsedkyně spolku Pomáháme lidem na útěku.

“Jeden kemp je přímo u hranic v Horgoši, kde je necelých 500 lidí, další v tranzitním území hraničního přechodu Kelebija (cca 200 lidí). Lidé si tam vytvořili provizorní tábor ze stanů a dek od dobrovolníků. Čekají tu totiž týdny, někteří i třeba měsíc, než projdou přes hranice. Třetím místem, kde působí mezinárodní dobrovolníci a UNHCR, je autobusové nádraží v Subotici,” popisuje Jan Zeman, koordinátor Pomáháme lidem na útěku. “Tam každý večer přijíždí autobusy z Bělehradu a čekají taxikáři, kteří uprchlíky za přemrštěnou cenu vozí těch 7 kilometrů k přechodu,” dodává Zeman.

subotica-104Už delší dobu jsme dostávali zprávy, že situace se tam zhoršuje: lidé čekají hodiny, někdy dny, nemají dostatek jídla, pitnou vodu, přístup ke zdravotní péči – a navíc k nim nepustí nikoho, kdo by byl ochotný pomoci,” vysvětluje analytik spolku Pomáháme lidem na útěku Dalimil Petrilák. Czech team se proto rozhodl vyslat na místo vlastního zástupce.

Lidé na srbsko-maďarské hranici zůstávají několik týdnů proto, že hranice je oficiálně zavřená a maďarská policie pouští do země jenom přibližně 15 – 20 lidí denně. Do tranzitních zón nemají přístup neziskové organizace (až na výjimky jako je Červený kříž) ani dobrovolníci. V Subotici je i oficiální tábor, kde průměrně přebývá okolo 300 osob. Na nádraží v Subotici přijíždí denně desítky lidí autobusy z Bělehradu a Dimitrovgradu. Také tam dobrovolníci rozdávají hygienické potřeby, deky a jídlo. Vzhledem k horkému počasí ale začíná být přežívání v těchto podmínkách náročné. Není tu ani dostatečná lékařská péče. “Někteří tu čekají už několik týdnů, další se pokouší dostat přes hranice na jiných místech, ale to je velmi nebezpečné. Jsou tu i děti bez doprovodu. Například dvanáctiletý Afghánec už se zkoušel dostat přes plot údajně šestkrát, nohy má pokousané od psů,” popisuje situaci na místě Zeman.

“S první skupinou českých dobrovolníků jsme poslali i deky, spacáky, oblečení a hračky pro děti, a také   přibližně třicet tisíc korun ze sbírek. Na místě se za to nakoupily další deky, spacáky a hlavně stany,” vypočítává Zuzana Lenhartová.subotica-105