Čeští dobrovolníci opouštějí Srbsko po dvou letech práce, s pomocí uprchlíkům ale nekončí

Tisková zpráva, Praha/Brno/Adaševci, 4.12.2017 – Čeští dobrovolníci ukončují svou srbskou misi. Organizace Pomáháme lidem na útěku (PLNU) uzavírá po dvou letech a třech měsících své působení v zahraničí, kde pomáhala uprchlíkům v improvizovaných i oficiálních táborech a na hraničních přechodech. V posledním roce působili čeští dobrovolníci v táborech Adaševci a Principovac v Srbsku. Svoji práci tam nyní předávají do rukou místních organizací.

“Od začátku naší práce v roce 2015 jsme zažili jak úplný chaos, třeba v Röszke na maďarsko-srbské hranici v létě 2015, na přechodu Berkasovo-Bapska na podzim stejného roku, či ve dvacetitisícovém improvizovaném táboře v Idomeni, který vznikl při zavření hranic v Řecku na jaře 2016, tak i práci v oficiálních táborech v Srbsku. Tam stále až do konce roku organizujeme práci českých dobrovolníků a nákupy hygienických potřeb a dalších nezbytností. Nyní je situace na místě poměrně stabilizovaná a tím se vyjíždění lidí z Česka stává sice nadále přínosnou, ale nadstavbovou záležitostí. Zároveň už mohou postupně přebírat práci našich dobrovolníků místní organizace,“ vysvětluje rozhodnutí PLNU jeho předsedkyně Zuzana Lenhartová. „Za tu dobu na tzv. balkánské trase udělali dobrovolníci neuvěřitelnou spoustu práce a pomohli statisícům lidí. Teď ale vnímáme, že je čas předat práci místním. Děti z táborů začaly chodit do místní školy, srbský Komisariát pro migraci už většinu věcí distribuuje sám. Zároveň je pro srbské organizace jednodušší na tuto činnost získat peníze, než je pro nás získávat prostředky v ČR.“

Činnost spolku Pomáháme lidem na útěku tím ale nekončí. Češi, kteří na Balkáně získali zkušenosti s uprchlíky, chtějí své zkušenosti předávat dále. Po celé České republice vznikají výstavy, přednášky, workshopy, pořádají se besedy. Spolek Pomáháme lidem na útěku také pravidelně informuje na svém webu a Facebooku o aktualitách z Balkánské i Středomořské trasy. “Stále jsme v kontaktu s mnoha mezinárodními dobrovolníky a organizacemi a máme tak velmi aktuální informace. Zároveň víme, že ty 4 tisíce lidí, kteří vyjeli za předcházející dva roky pomáhat, a další tisíce těch, kteří přispěli finančně nebo do materiálních sbírek, jsou a budou připraveni, pokud by opět nastala akutní nutnost pomoci – stejně jako koordinátorský tým,” doplňuje Lenhartová. Nadále také ve spolupráci s místními organizacemi budou koordinátoři domlouvat možné působení dobrovolníků, kteří budou mít zájem vyjet. E-mailová adresa dobrovolnici@plnu.cz tak pro všechny zájemce bude fungovat dále.

Dobrovolníci v Srbsku

Od začátku roku 2017 se v Srbsku vystřídalo 279 dobrovolníků, pro většinu z nich to byl první výjezd (73 %). Nejvíce jich letos vyjíždělo z Prahy – 37 %, na dalším místě byl Jihomoravský kraj 18%, ale s tzv. Czech teamem vyrazili pomáhat i Poláci, Francouzi, Američané, Argentinec a Slovinci. Nejstarší letošní dobrovolnici, známé fotografce Ivě Zímové, je 61 let, nejmladší byl osmnáctiletý Vilém Dojiva. Průměrný věk dobrovolníka byl 26 a půl roku. Většinou se jednalo o studenty, učitele, IT specialisty, ale i manuálně pracující.

Dobrovolníci provozující prádelnu v ní strávili dohromady asi 1 320 hodin, průměrně 30 hodin týdně. Na nočních službách ve velkokapacitních stanech, kde uprchlíci přespávají, odsloužili 268 nocí (předcházeli tam konfliktům, pracovali na prevenci sociálně-patologických jevů, nebo prostě jen naslouchali lidem a vytvářeli prostor pro mezikulturní setkávání). Velké množství času, celkem 3 960 hodin, věnovali čeští dobrovolníci také volnočasovým aktivitám pro děti a dospívající. Zejména šlo o kreslení, sport a výuku jazyků, provozovali ale také například školu skateboardingu, skákání na trampolíně pro děti nebo letní kino. To promítalo celkem už 163x. “Začínali jsme na Jen počkej zajíci a Mr. Beanovi, ten má asi největší úspěch, a postupně jsme přecházeli k celovečerním filmům – od Disneyho, Pixaru, ale třeba i Pána prstenů,” popisuje terénní koordinátor PLNU Milan Votypka.

Z naší prádelny se postupně stalo takové malé komunitní centrum. Když bylo málo dobrovolníků, pomáhali uprchlíci, zároveň si tam zvykly přicházet děti, se kterými jsme pak dělali různé volnočasové aktivity.” popisuje Votypka. V rámci toho dobrovolníci dětem rozdali asi 10 beden hraček a plyšáků a spousty sportovního náčiní – míče na fotbal, basketbal, pálky na ping-pong nebo třeba badminton. ”V prádelně vznikla i knihovna, ve které je v současné chvíli 407 knih, 197 učebnic a 107 časopisů. Další asi dvě stovky knih jsme rozdali,” dodává. Všechno vybavení pochází ze sbírky, kterou v České republice PLNU letos uspořádalo.

V Srbsku je stále přes 4 tisíce lidí na útěku

V Srbsku v současné době čeká na svůj další osud asi 4 250 migrantů a uprchlíků (z toho asi 3 950 v oficiálních táborech). 41 % z nich jsou děti, 14 % ženy, 45 % muži, z národnostního hlediska převládají Afgánci (63 %), Iráčané (13 %), Pákistánci (11 %) a Syřané (4 % – zdroj UNHCR září 2017). Na počátku roku 2017 byl počet téměř dvojnásobný – asi 7 800 lidí. Jediná legální možnost, jak se ze Srbska dostat, je v tuto dobu žádost o azyl v Maďarsku, které však přijímá pouze cca 200 lidí měsíčně – čekací doby na seznamech se pohybují v řádech měsíců. Zároveň do Srbska každý měsíc přicházejí stovky uprchlíků nebo migrantů buď přímo z Turecka přes Bulharsko nebo z Řecka přes Makedonii (v říjnu to bylo cca 1 000 lidí). Nutno dodat, že všechny hranice mezi těmito státy jsou hlídány armádou nebo chráněny ostnatými dráty. Tito lidé tak do Srbska přicházejí s pomocí pašeráků za nemalé peníze a tou nejméně bezpečnou cestou.

“Pokud se do statistik podíváme podrobně, zjistíme, že počet lidí v uprchlických táborech se stabilizoval kolem 4 000 – kapacita srbských uprchlických táborů je nyní již dostatečná, například asi 400 dětí uprchlíků už dokonce chodí do srbských škol,” komentuje Dalimil Petrilák, analytik Pomáháme lidem na útěku. Zároveň ale vysvětluje: “Maďarsko přijímá kolem 200 lidí za měsíc a cca 500-1000 lidí do Srbska každý měsíc přijde z jihu, takže je evidentní, že stovky lidí každý měsíc odchází s pašeráky ilegálně dále do Chorvatska nebo do Maďarska. Dá se odhadovat, že jen za rok 2017 takto Srbsko opustilo kolem 5 tisíc lidí, tedy průměrně 10-20 lidí každý den. Navzdory tvrzení evropských politiků se tak ukazuje, že Balkánská trasa není uzavřená, je pouze více nebezpečná. Řešením by samozřejmě bylo umožnit lidem bezpečné způsoby, jak žádat o azyl v zemích EU například už v Řecku nebo Turecku, tím by také vyschla hlavní část příjmů mafie a pašeráků.”

V případě zájmu o další informace nás kontaktujte: Marie Heřmanová, tisková mluvčí, media@plnu.cz, 603 206 655

 

TZ – “Uzavřenou” Balkánskou trasou denně projde několik desítek migrantů, Češi tam stále pomáhají

Praha/Brno/Šid, 23.1.2017 – Čeští dobrovolníci, kteří momentálně působí v Srbsku, poskytují v oficiálních táborech pomoc patnácti stovkám lidí. Situaci nyní nejvíce komplikuje počasí, venkovní teploty dosahovaly v táborech podle měření dobrovolníků na začátku ledna až -20 ⁰C, nyní okolo -5 ⁰C, ve stanech (které jsou vytápěné) bylo v noci okolo 5 ⁰C.

Díky finančním darům hlavně od malých dárců jsme mohli nakoupit kromě hygienických potřeb, které distribuujeme každý týden, i teplé oblečení. Navíc třeba čepice jsme dostali darem,” říká Zuzana Lenhartová, předsedkyně Pomáháme lidem na útěku – spolku, který české dobrovolníky koordinuje, a dodává: “Mnoho lidí také přispělo na nákup ručníků. Hodně využívaná je prádelna, kterou provozují právě Češi. Týdně vypereme okolo 300 praček plných prádla, spotřebujeme 30-40 kilo pracího prášku a 20 litrů aviváže.

Celkem čeští dobrovolníci od prosince rozdali 1 250 čepic a 268 párů rukavic v táborech Principovac a Adaševci, dalších 1 000 čepic z Čech rozdala organizace FreshResponse v Bělehradě. „Je nám tu všem sice pořádně chladno, ale naštěstí s sebou zima přinesla i sníh, který někteří obyvatelé táborů viděli poprvé, takže si ho neváhají do sytosti užít. Stavění sněhových soch a koulovačky, při kterých se kolem rozléhá nadšený smích, jsou zde na denním pořádku,“ popisuje situaci na místě koordinátorka organizace Pomáháme lidem na útěku Radka Valová. Kromě distribuce potřebných věcí se totiž dobrovolníci věnují i práci s dětmi. Momentálně také v ČR organizují dobrovolníci sbírku knih v angličtině, arabštině či fársí, aby mohli v srbském táboře udělat i knihovnu. Zájem je i o učebnice angličtiny a němčiny.

Peníze od českých dárců pomohly i v nových skupinách výuky anglického jazyka. Nakoupily se za ně sešity a psací potřeby pro budoucí studenty a fixy a učebnice angličtiny pro učitele.

“Zavřenou” Balkánskou trasou projde týdně až 250 lidí

O Balkánské trase se sice od loňského března mluví jako o “zavřené”, nicméně se i zde projevuje známý fenomén – uzavření hranic nevede k zastavení migrace, ale k rozkvětu pašeráckých služeb a převaděčských mafií. S jejich pomocí se z Řecka do Srbska dostalo od uzavření hranic přibližně 10-12 tisíc migrantů, v průměru tedy více než 50 lidí denně. Více než polovině z nich se podařilo dostat až do Rakouska nebo Německa, ale asi 7 000 z nich je v současné tvrdé zimě nuceno přežívat v Srbsku – buď v přeplněných táborech, kde působí i čeští dobrovolníci, nebo na ulicích Bělehradu, případně v lesích u severních hranic Srbska s Maďarskem.

Mnoho uprchlíků navíc stále zůstává mimo oficiální tábory a občas i mimo dosah humanitární pomoci. “Kromě nedostatečných kapacit táborů patří mezi hlavní důvody jednak strach z oficiálních kempů, strach z policie a armády – uprchlíci na své cestě zažili mnoho těžkých situací, které byly č asto spojeny právě se zásahy oficiálních úřadů a jednotek ať už v Řecku nebo Makedonii, případně Bulharsku. Dalším důvodem je zoufalství z nedostatku perspektivy a proto snaha o cestu do Evropy s pašeráky. Ti se však v oficiálních táborech hůře shánějí. Častým důvodem je také prostá neinformovanost a neochota úřadů uprchlíkům situaci vysvětlit a aktivně jim pomoci s řešením situace.” vysvětluje Dalimil Petrilák, analytik Pomáháme lidem na útěku. Na nedostačující kapacitu táborů, kde se především v létě a na podzim šířily nepříjemné nemoci a infekce, dlouhodobě upozorňují i Lékaři bez hranic “Kritická situace, která se vyhrotila s mrazy, není náhlá nebo nová. Počet uprchlíků v Srbsku je už řadu měsíců přibližně stejný, nicméně příprava na zimu nebo řešení nastalé situace neprobíhalo,” doplňuje Petrilák.

Dalším důvodem, proč někteří uprchlíci odmítají přesun do oficiálních táborů, je strach z deportace do Makedonie. “Zatím neoficiálně se mluví o řadě případů, kdy srbská policie odvezla skupinku uprchlíků z kempu na makedonské hranice, odebrala jim dočasné srbské doklady a donutila je přejit na makedonskou stranu.” popisuje Petrilák. Srbské lidskoprávní organizace odhadují, že takto bylo deportováno do Makedonie a Bulharska od září až 700 lidí. Organizace Humans Right Watch vydala v minulých dnech zprávu o násilném vracení uprchlíků z Chorvatska zpět do Srbska bez možnosti požádat o azyl na chorvatském území. Je zdokumentováno několik případů zbití a okradení uprchlíků policií na chorvatské straně hranice.

Situace v Řecku: úřady nedokáží využít peníze z EU na pomoc migrantům

Situace uprchlíků v Řecku je na mnoha místech také kritická, chybí vytápění, elektřina či dostatečná strava. Řecké úřady neumí využít zdroje, které jim uvolnila Evropská unie na pomoc migrantům a na zvládnutí humanitární krize. Z necelých 300 milionů EUR z evropského Fondu pro Azyl, migraci a integraci zatím dokázaly vyčerpat jen asi 2 %, z dalších vnitřních fondů, kde je připraveno přes 200 milionů EUR bylo zatím využito jen asi 25 %. I to je důvod, proč jsou podmínky v Řecku pro uprchlíky v tomto počasí tak nevyhovující.